Château fort de Sloup
Très imposant,
château fort de Sloup, construit dans la roche à hauteur de 30m, domine les
Monts de Lusace. Classé monument historique, ce site protégé attire surtout des visiteurs à
l’âme romantique. On y découvre de nombreux espaces aux fins diverses
(religieuses et profanes), creusés et aménagés directement dans la roche,
reliés de façon judicieuse pour former ainsi l’ensemble du château. Les
visiteurs restent impressionnés par ces espaces nus, sans collection permanente.
Il y a eu d’abord la fortification du château médiéval, supplantée ensuite par un ermitage baroque. Les roches encaissantes forment des jardins suspendus. Parmi les curiosités les plus anciennes figure un cachot en forme de jarre.
Pendant les guerres hussites, les habitants du village trouvaient refuge au château, tandis que ses propriétaires, chevaliers brigands, y organisaient des raids vers l’extérieur.
Třicetiletá válka způsobila zkázu hradu. Nový rozmach přišel až za barokního období, kdy se zanícený katolík Ferdinand Hroznata z Kojotova pustil do přestavby hradu a vytvořil zde poustevnu. Jeho původní návrh měl obsahovat poutní místo s klášterem. Avšak Ferdinand záhy zemřel a plány byly zredukovány na pouhou poustevnu, kterou v 16. století obývalo šest poustevníků. Hrad vlastnil rod Kinských, kteří žili v zámku pod hradem a do poustevny přiváděli své návštěvníky a význačné hosty. Poustevna zrušena koncem 18. století, kdy se začala otevírat návštěvníkům jako turistická atrakce. Památka se zcela otevřela veřejnosti v roce 1827.
Il y a eu d’abord la fortification du château médiéval, supplantée ensuite par un ermitage baroque. Les roches encaissantes forment des jardins suspendus. Parmi les curiosités les plus anciennes figure un cachot en forme de jarre.
Pendant les guerres hussites, les habitants du village trouvaient refuge au château, tandis que ses propriétaires, chevaliers brigands, y organisaient des raids vers l’extérieur.
Třicetiletá válka způsobila zkázu hradu. Nový rozmach přišel až za barokního období, kdy se zanícený katolík Ferdinand Hroznata z Kojotova pustil do přestavby hradu a vytvořil zde poustevnu. Jeho původní návrh měl obsahovat poutní místo s klášterem. Avšak Ferdinand záhy zemřel a plány byly zredukovány na pouhou poustevnu, kterou v 16. století obývalo šest poustevníků. Hrad vlastnil rod Kinských, kteří žili v zámku pod hradem a do poustevny přiváděli své návštěvníky a význačné hosty. Poustevna zrušena koncem 18. století, kdy se začala otevírat návštěvníkům jako turistická atrakce. Památka se zcela otevřela veřejnosti v roce 1827.
Bezděz
Založení hradu Vznik hradu bezprostředně souvisí s rozsáhlým kolonizačním úsilím českého krále Přemysla Otakara II., z jehož podnětu vznikl v 2. polovině 13. století velký počet nových vesnic a také tři města – Bezděz, Doksy a Kuřívody. Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí do Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy. Výstavba hradu proběhla mezi léty 1265–1278[2] a na její realizaci se podílela významná královská huť ovlivněna stavebním uměním, které do Čech přivezli mniši řádu cisterciáků z Burgundska a severního Německa. Stavba byla provedena s nesmírnou precizností, vzniklo zde velice působivé dílo ve stylu rané gotiky, dokonale reprezentující osobu svého zakladatele Přemysla Otakara II.
Současnost – expozice Bezděz se řadí mezi nejvýznamnější památky Česka, jedná se o nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara II. Přístupný je areál původního horního hradu (velmi významná raně gotická kaple s křížovou klenbou, starý královský palác, purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž. Křížová cesta s barokními kapličkami podél přístupové cesty. Velká věž je zpřístupněná jako rozhledna. Prohlídku lze absolvovat s průvodcem, nebo samostatně s textem.
Současnost – expozice Bezděz se řadí mezi nejvýznamnější památky Česka, jedná se o nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara II. Přístupný je areál původního horního hradu (velmi významná raně gotická kaple s křížovou klenbou, starý královský palác, purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž. Křížová cesta s barokními kapličkami podél přístupové cesty. Velká věž je zpřístupněná jako rozhledna. Prohlídku lze absolvovat s průvodcem, nebo samostatně s textem.
Houska
Tajemný, magický, prokletý či pekelný. Všechny tyto přívlastky má hrad jménem Houska, který byl zpřístupněn široké veřejnosti teprve roku1999. Při prohlídce máte pocit, že ukrývá něco tajemného, ať už je to brána do pekla či stroj času, který zde prý kdysi nalezl Mácha.
Další zvláštností je skála, která prostupuje celým hradem. Její části můžete spatřit jak venku na nádvoří, tak i uvnitř, například v loveckém sálu. Celé nádvoří je obdařeno úžasnou akustikou, díky níž se Houska stala vyhledávaným místem pro pořádání různých koncertů.
K hradu a jeho okolí se váže mnoho pověstí. Nejoblíbenější je ta o pekle, jehož vchod prý střeží strašlivý černý mnich bez obličeje. O tom, kde se brána do jiného světa nachází, se ale vedou již mnoho let spory.
Další zajímavou postavou je nocí bloumající černokněžník, který kdysi vedl ve zdejším kraji Švédy. Poddaní, které vojsko velice sužovalo, se domluvili a čaroděje zastřelili speciálně odlitou kulí. Ten od té doby nenalezl pokoje a stále obchází po hradě.
Ať už na Housce peklo bylo či nikoliv, při vaší návštěvě možná na pár čertů narazíte. Hrad se stal místem kostýmů, rejů, jarmarků, šermířů, tance a řemesel.
Další zvláštností je skála, která prostupuje celým hradem. Její části můžete spatřit jak venku na nádvoří, tak i uvnitř, například v loveckém sálu. Celé nádvoří je obdařeno úžasnou akustikou, díky níž se Houska stala vyhledávaným místem pro pořádání různých koncertů.
K hradu a jeho okolí se váže mnoho pověstí. Nejoblíbenější je ta o pekle, jehož vchod prý střeží strašlivý černý mnich bez obličeje. O tom, kde se brána do jiného světa nachází, se ale vedou již mnoho let spory.
Další zajímavou postavou je nocí bloumající černokněžník, který kdysi vedl ve zdejším kraji Švédy. Poddaní, které vojsko velice sužovalo, se domluvili a čaroděje zastřelili speciálně odlitou kulí. Ten od té doby nenalezl pokoje a stále obchází po hradě.
Ať už na Housce peklo bylo či nikoliv, při vaší návštěvě možná na pár čertů narazíte. Hrad se stal místem kostýmů, rejů, jarmarků, šermířů, tance a řemesel.